God Eater

Při každé minutě prvního dílu jsem čekala, čím, že se to odlišuje od všech příběhů z té vlny, co zdánlivě nastartoval Shingeki no Kyojin. Všechny je spojují podobné - pardon, TOTOŽNÉ aspekty jako: (1) Lidstvo bojuje o přežití proti (2) společnému, silnému nepříteli, který je navíc (3) den ode dne silnější, a proto (4) lidstvo vymírá, (5) schovává se v úkrytu / pevnosti a panuje beznaděj. (6) Objeví se hlavní hrdina, který je přinejlepším outsider a rebel, přinejhorším mutant či genetická zrůda. Ten (7) zdánlivě zvrátí situaci, protože jeho síla je jedinečná / dosud nevídaná / nejlepší ve své kategorii, a navíc si ho často vezme pod křídlo (8) už proslavený, dosud nejlepší a nejvíc cool bojovník. Ale (9) nepřítel (ať už je to Aragami, Titán, Upír, Anděl nebo Gauna) těsně před (10) dramatickým „neplánovaným“ přerušením děje shodí vše zpátky do hlubin beznaděje. Je zbytečné si na zmíněné podobnosti stěžovat; je to takřka nový žánr a my ho očividně milujeme. God Eater se toho nebojí, lítají nohy a ruce, nejlepší bojovníci selhávají fyzicky i psychicky, po lidech zůstávají rudé fleky a po městech smetiště. Beznadějí je to naprané po střechu a moje závěrečné hodnocení se bude odvíjet od toho, jak se tvůrci vypořádají s posledními odloženými díly. (17.12.2015)

Insiprace Attack on Titan je hodně znát, osobně jsem v tom viděl také celkem dost motivů, které se objevily v devadesátkovém anime klenotu Blue Gender. Celkově je to asi takové, jak by se dalo očekávat od série na motivy akčního RPG. To znamená příběh víceméně lineární, s pár jednoduchými zvraty, které zpětně nijak nepřekvapí; rozvoj postav strohý, důraz především na pochmurnou a tísnivou atmosféru, a na samotnou akci. Klasický postup dovysvětlování zákonitostí světa a historie postav přes flashbacky funguje, i když na můj vkus to cca ve dvou třetinách série bylo flashbackové až moc...dávalo to smysl vzhledem k plánům na druhou řadu, ale ta nevznikla a tak to postupné chystání něco většího vyznělo poněkud do ztracena. Co hodnotním kladně, je hlavní protagonista, který se zpočátku jevil jako typický mladý odrzlý "rebel", co pořádně neví, co se sebou, ale chce změnit svět, ale nakonec se vyvinul v docela sympatický charakter, kterému lze přát. Jinak God Eater funguje dostatečně dobře jako temná postapo řežba, ve které stojí za zkouknutí zdařilá animace a dosti zvláštně a zlověstně nadesignovaná monstra; ale krom konceptu God Arc (jakýchsi "živých zbraní") v něm není nic, co byste už neviděli jinde. Takový solidní nadprůměr, který mohl dopadnout lépe, kdyby skutečně vznikla i další série, ve které by se dořešily některé zásadní otázky. Čtvrtou hvězdu dávám především pro osobní slabost pro danou tematiku, než za reálné kvality seriálu. (13.01.2019)

Další napodobitel attack on Titan. Tentokrát s prvky mecha díky zbraním, což je mínus. Příšery vypadají jak ze hry Terra online. Animace a kresba se mě zdají poněkud zastaralejší. Hudba je průměrná. Děj se po čtyřech epizodách sune pomalu dopředu. Máme zde útžky z minulosti. Nastíněn hlavní cíl lidstva a nějakou charakteristiku postav. Postavy jak už to bývá, jsou mladé a kozaté. Nakonec seriál není tak tragický. Úmrtnost je silně na straně civilistů. Závěrečné zrady, údajná úmrtí a posílení hrdiny nijak nepřekvapí, ale slouží čistě jako úvod pro další řadu, neboť závěr řady jako takové je o ničem. (04.05.2017)

Většina aspektů je na pováženou. Má to pro mě věci zajímavé a jiné, které mě neoslňují. Tak třeba příběh. Námětem je v současnosti již poměrně časté "lidstvo na pokraji vyhlazení" a já tak sleduji již nevím kolikátou variaci a už jenom málokdy mě to nějak výrazně chytí. Má to pár zajímavých nápadů, třeba nám zde (pokud to správně chápu) pomalu ale jistě ukazují, že tam, kde lidstvo momentálně je se dostalo vlastně samo, což je tak nějak lepší, něž jen vysvětlení typu, že se nějaká monstra prostě jen tak objevila. Navíc se pomocí těchto "flashbacků" postupně dozvídáme i další zajímavé věci, které dávají příběhu poměrně zajímavou hloubku. Objevují se i nějaké ty zvraty, z nichž některé lze označit za zajímavé, jiné za mírně klišé, ale i tak musím uznat, že to umí překvapit. Souboje nejsou vysloveně špatné, někdy jsou dokonce i docela povedené, ale ten koncept "god arců" mě příliš nebere... Postavy také nejsou vysloveně špatné, hlavní hrdina není vůbec špatný a postupem času jsem si ho i docela oblíbil, ale jako nejzajímavější a asi nejlepší postavu považuji Lindowa a i Soma mi přijde hodně zajímavý... No a kapitola sama pro sebe je animace. Má to momenty, kdy je opravdu strašná, pohyb některých monster je docela děsný a na postavy jako takové se mi taky nekouká příliš dobře. Ale monstra mají hodně zajímavý design, vypadají děsivě a některé záběry prostředí jsou opravdu hodně dobré. Takže má to své opravdu silné okamžiky, hlavně ve zpracování exteriérů a třeba i taková kovová podlaha, na kterou je tam v jednom momentu detailní záběr, vypadá opravdu jako skutečná kovová podlaha. Co se výsledného dojmu týká, tak díky posledním dílům se postupně zlepšoval, ale nějak necítím, že by to byl až takový nadprůměr, že bych tomu chtěl dát 4*, takže jen 6,4/10 (19.07.2015)

Návod jak sledovat tohle anime je jednoduchý. Za prvé si najdete kvalitní rockové album a pustíte si zvuk tak na 60% . Za druhé spustíte anime a zeslabíte zvuk na 50%. Za třetí vypijete jednu až dvě desítky a necháte působit. Pokud je vám méně jak 18 let, tak nahraďte hudbu a pití pitomým účesem. Přeji příjemný večer. (31.08.2016)